Nastal čas školních olympiád. Ještě před Vánoci se žáci 8. a 9. ročníku utkávají v dějepisné olympiádě. Letošní téma bylo „Marie Terezie – žena, matka, panovnice, aneb Habsburkové v 18. století“. Protože osmáci měli toto téma čerstvě probrané, zúčastnilo se jich školního kola 18, doplněni byli čtyřmi žáky 9. třídy. Bylo vidět, že žáci 8. třídy mají učivo opravdu v malíčku, protože devět z nich se stalo úspěšnými řešiteli, tj. dosáhli více než 60 procent bodů. Nejlepšími byli Alex Szotkowski na třetím místě, Natálie Hájková na druhém a vítězem se stala Michaela Ryšánková, která se také úspěšně zúčastnila okresního kola.

Další v pořadí byla olympiáda z českého jazyka se sedmi soutěžícími z deváté třídy a osmi z osmé třídy. Nejlepší z osmáků byla Barbora Bolíková, celkovým vítězem se stala Tereza Barošová z deváté třídy.

                                                                                                                                Mgr. Blažena Wertichová

Součástí olympiády je slohová práce, letošní téma bylo „Moje vzlety a pády“. A zde si můžete přečíst vítěznou práci:

Moje vzlety a pády

     Hm… vzlety a pády. Co to vlastně je?

     Každý máme své vzlety i pády. Něčí vzlet může být například to, že se mu daří v práci, vydělává spoustu peněz, atd. Jenže s jídlem roste chuť, takže si za tu spoustu vydělaných peněz kupujete drahá auta, jezdíte na krásné dovolené, máte nejdražší oblečení atd. Až najednou přijde krach. Krach, na který jste nebyli zvyklí. Z toho ráje, ve kterém jste žili, najednou padáte na úplné dno. Musíte si najít práci a živit rodinu. Bohužel, když žijete tak dlouho v přepychu, těžko se vám žije bez všech těch drahých věcí.

     Jiný příklad vzletu a následného pádu může být sport. Představte si to. Jste slavný hokejista a obdivuje vás celý svět. Hokej je váš život. Jednoho dne však máte důležitý zápas, který vyhrajete. Jedete ho oslavit se svým týmem. Ovšem řídit auto pod vlivem alkoholu není úplně to pravé ořechové. No, a když tak jedete svým úžasným, drahým autem, najednou narazíte do stromu. Máte nevratné poškození páteře a už navždy jste odkázáni na invalidní vozík. Nemusí to být nutně alkoholem. Například jste sprinter. Najednou si přivodíte ošklivý úraz nohy. Úraz je natolik vážný, že jste tak tak schopni chodit, natož běhat. Obojí má však jedno společné. Jste absolutně v koncích, protože již nemůžete dělat to, co dříve. To, co vás bavilo, ba i živilo. Opět si musíte najít novou práci, kterou budete schopni vykonávat. Z toho pozlátka se nakonec musíte přesunout do života obyčejného „smrtelníka“. Netýká se to jen známých osobností. Můžete to být vy, komu se stane něco nečekaného. Můžete dostat špatnou známku, nepovede se vám něco důležitého, nebo nedej bože onemocníte.

     A myšlenka na závěr? Ať jsme obyčejní nebo slavní, vždy se nám může stát něco, co bychom nepřáli ani největšímu nepříteli.

Tereza Barošová