Letošní předškoláci ve středu 10. května do třetice všeho dobrého vytřeli svým rodičům zrak. Příchod do školy, přezutí se do bačkůrek a cesta do třídy, nic z toho jim nečinilo žádné obtíže. Mnozí z nich byli natolik koncentrovaní na výkon, že se dokonce zapomněli rozloučit s rodiči. Takže právě spíše k nim jsme my – paní učitelky – směřovaly svou péči a laskavé slovíčko. Ony ty děti opravdu rostou jako z vody. Možná i rychleji. Během třetího setkání zúročila paní učitelka Ivana Kořistková vše, co s dětmi natrénovala v předcházejících dvou školičkách. Je třeba stříhat? Žádný problém! Skládat puzzle? Levou zadní! Recitovat básničku? Se samozřejmostí a glancem! Pokud bychom měli jednou větou zhodnotit naše malé předškoláky, vyzněla by bezpochyby pozitivně. Svůj první velký krok k získání titulu PRVŇÁČEK zvládli na jedničku. Co může budoucí paní třídní učitelku potěšit více než takováto slova na rozloučenou: „Ale když to září je tak za dlouho. Vždyť já bych tu už zůstal!“

Mgr. Ludmila Volná