Konec loňského kalendářního roku se nesl ve znamení andělů. Děti si mohly svého anděla namalovat a Žárovce odpovědět na dvě jednoduché otázky: „Kdo je pro mě andělem a proč?“. Respondenty byli žáci šestých tříd, sedmé a osmé. Převážná většina odpovědí se týkala rodiny, hlavně pak rodičů. Na celé čáře však zvítězila maminka. Své čestné místo v odpovědích zaujímali i kamarádi a prarodiče. Našly se však i docela překvapivé reakce typu: „Andělem je pro mě mobil (??????), Putin (!!!!!!), Jolanda (?!?!?!). Rebelská odpověď „Andělem pro mě není nikdo a nikdy nebude“, nutí k zamyšlení… A proč jsou tito výše zmiňovaní anděly? Protože vždy pomůžou, umí vyslechnout, jsou nablízku, chrání nás a starají se o nás. Taky nás umí rozesmát, zvednout náladu a berou nás takové, jací jsme. Můžeme se na ně spolehnout, chválí nás, uklidňují… Ať už andělé jsou nebo ne, přejme si, abychom toho našeho měli, ať už je jeho podoba a poslání jakékoliv.

Mgr. Ivana Vaňková