Základní škola a Mateřská škola Neplachovice Naši žáci v dobrém rozmaru V barvách duhy Hledání Bludišťáka Základní škola a Mateřská škola Neplachovice Adaptační kurz Posloucháme Sběr vody Bude se testovat Zbarví se? A pod mikroskop

Před vstupem do školy

Nástup do školy je pro všechny děti velmi významným obdobím. Znamená totiž počátek nové životni fáze – ze světa her vstupují do světa povinností. Pro zvládnutí nových nároků spojených s rolí školáka je důležitá školní zralost a připravenost.

  • Dítě by mělo být schopno vydržet určitou dobu bez rodiny a zapojit se do školní práce, odložit atraktivní činnost a začít s plněním úkolů podle pokynů učitele, pracovat ve skupině (mělo by být sociálně a emocionálně zralé).
  • Dítě by mělo správně vyslovovat všechny hlásky. Jakýkoliv nedostatek nebo porucha řeči zhoršuje pozici dítěte ve třídě a ztěžuje i jeho vztah s učitelem (dítě nerozumí sdělením, hůře se v situaci orientuje, nedokáže se vyjádřit, nedokáže adekvátně reagovat, později i špatně píše). Dítě by mělo být schopné rozeznávat podobné a rozdílné obrázky, tvary, zvuky, mělo by se dobře orientovat v prostoru a postupně i zvládat pravolevou orientaci, mělo by poznat první a poslední hlásku ve slově (zralost sluchového a zrakového vnímaní, psychická zralost).
  • Dítě by mělo znát a respektovat běžné normy chování a mělo by se podle nich umět chovat. Mělo by vědět, jak se jmenuje, kolik je mu let a kde bydlí.
  • Dítě by mělo být i fyzicky zralé, ale i přiměřeně odolné vůči nemocem, obratné, s rozvinutou jemnou motorikou ruky (mělo by umět správně držet tužku, tlak na tužku by měl byt přiměřený).
  • Dítě by mělo vydržet soustředit se déle na jednu činnost a tuto činnost také dokončit (pracovní zralost).
  • DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU (materiály Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy): ke stažní zde

Školičky

Pro bezproblémový vstup do školního života organizuje naše škola v měsíci dubnu a květnu pro budoucí prvňáčky tzv. „Školičky“. Pod vedením budoucí paní učitelky třídní se setkávají předškoláčci ze spádových mateřských škol. Děti si prohlédnou prostředí základní školy, třídy, jídelnu, tělocvičnu i školní družinu. Seznámí se s novými kamarády, vyzkouší si „sedět v lavicích“ a rozvíjejí dovednosti a schopnosti potřebné pro úspěšné zvládnutí 1. třídy.

Literatura pro inspiraci:

Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová: Školní zralost 1

Jiřina Bednářová: Mezi námi předškoláky


Odklad povinné školní docházky

Rodiče si často kladou otázku, zda je jejich dítě zralé pro vstup do základní školy, zda je schopné zvládnout výuku čtení, psaní, počítaní. Rozhodování o odložení školní docházky by však nemělo být formální, neboť se jedná o závažné rozhodnutí v životě dítěte.
Neuváženým přístupem k této záležitosti bychom mohli dítěti způsobit velké problémy. Můžeme například propásnout u zralého dítěte okamžik, kdy je vysloveně připraveno začít se učit – když nenastoupí v této době do školy, ztrácí o ni a o učení zájem (rodiče se v tomto případě domnívali, že dítěti ,,prodlouží dětství“).
Na druhé straně však vstup do školy nelze uspěchat. Nastoupí-li do školy děti výrazně nezralé (například proto, že jsou fyzicky vyspělé – „velké“, bude jim již 7 let apod.), může být toto dítě výrazně ohroženo selháním a pak i celkovou neúspěšností ve škole.
Pokud mají rodiče nějaké pochybnosti o dosažené úrovni dítěte, mohou se poradit s učitelkou v mateřské škole, s dětským lékařem, popřípadě mohou požádat o detailnější vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.
Rodiče se také mohou poradit s učitelkou základní školy při zápisu k povinné školní docházce, který od 1. 1. 2017 bude probíhat od 1. – 30. dubna příslušného kalendářního roku (více viz níže). Pokud se rodiče rozhodnou žádat o odklad povinné školní docházky, je třeba požádat ředitelku školy o odklad při zápisu a žádost doložit doporučením příslušné pedagogicko-psychologické poradny (popř. speciálně-pedagogického centra) a dětského lékaře nebo klinického psychologa. Pokud jsou k odkladu školní docházky objektivní důvody, ředitelka školy žádosti vyhoví a dítěti je umožněno využít této doby k rozvoji funkcí důležitých pro budoucí výuku čtení, psaní a počítání. Zákonný zástupce je informován o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.

Náměty pro práci s předškolákem

Dítě, kterému byl doporučen odklad školní docházky, by nemělo byt ponecháno samo sobě s tím, že se vše ,,samo upraví“. Celkový vývoj dítěte a zvláště zrání centrální nervové soustavy samozřejmě napomáhá vymizení nebo alespoň zmenšení některých nedostatků, ale mnohdy také ne. Proto je vhodné s dětmi cíleně pracovat, radit se s učitelkou v mateřské škole, s logopedkou nebo jiným odborníkem. Cílem by měl být ,,úspěšný start“ ve škole, protože ten ovlivní i mnohé v budoucnosti. Zážitek úspěchu či neúspěchu může mít vliv nejen na přístup ke školní práci, ale i ke vzdělání a práci vůbec a může ovlivnit i celkové uplatnění dítěte v budoucím životě.
Pro dítě v předškolním věku je nejdůležitější a nejpřirozenější činností hra (asi tak jako pro dospělého jeho práce). Dítě si hraje pro hru samotnou, je to spontánní činnost, z velké míry dopředu neplánovaná. Hra je prostředkem relaxace, odpočinku, pomáhá uvolňovat napětí, ale může se i stát přirozeným prostředkem výchovy a učení. Hrou dítě poznává svět, učí se novým dovednostem a vědomostem, napodobováním činností dospělého se připravuje na budoucí život.
Hra má i velký význam sociální – napomáhá budování vztahu mezi dítětem a dospělým i mezi dětmi navzájem, dítě se učí komunikovat s okolím, obstát ve společnosti druhých lidí, dohodnout se s nimi. Ve hře se dítě učí spolupráci, dodržování pravidel, ale i nést prohru (vývoj sociálních kontrol a morálky). Proto by každá příprava na školu měla probíhat hravou formou, nenásilně a ne příliš dlouho (stačí 15-20 minut denně). Dítě v tomto věku ještě není schopno soustředit se delší dobu a brzo je unavené. Zároveň bychom měli při cvičení zařazovat činnosti, ve kterých je dítě úspěšné, abychom posilovali jeho sebedůvěru. Společně strávený čas rodičů s dětmi je to nejcennější, co jim mohou dát.

Hry a cvičení by měly být zaměřeny zejména na rozvoj funkcí důležitých pro budoucí výuku čtení a psaní:

Rozvoj smyslového vnímání

    • Zrakové vnímání – vyhledávaní předmětů v místnosti, skládání rozstříhaných obrázků, vyhledávání stejných obrázků, hledání rozdílů, porovnávání obrázků stranově obrácených, hledaní cesty bludištěm, spojování teček podle předlohy, dokreslování nedokončených obrázků, cvičení prostorové (co je nahoře, dole, vpředu,…) a pravolevé orientace.
    • Sluchové vnímání – rozeznávání zvuků, tonů, jejich délka, síla a počet (rozvoj fonematického sluchu), rytmická cvičení (napodobování předvedeného rytmu), lokalizace zvuku (např. hledat ukrytý tikající budík), rozeznávání hlásky na začátku a později i na konci slova, rozlišování podobných slov, lokalizace hlásky (co je slyšet uprostřed slova nos,…), cvičení sluchové paměti (např. hra na ,,tichou poštu“), zvukové analýzy a syntézy slov (slabikování nebo hláskování slov: po – dej mi ru – ku, p-o-d-e-j m-i r-u-k-u,…. ).

 Rozvoj paměti a pozornosti

    • hledat co se změnilo (v místnosti, na člověku, na obrázku,…), co chybí (z počtu 5 až 10 předmětů jeden odebereme – dítě hádá), rovnání předmětů podle velikosti, čtení z knihy (dítě poslouchá příběh a reaguje na předem domluvené slovo, které se v textu častěji opakuje např. jméno Mařenka), opakování říkadel, vyprávění krátkých příběhů, hledání chyb.

 Rozvoj myšlení, řeči a matematických představ

    • třídění předmětů podle tvaru, velikosti, materiálu,…nacházení protikladů, rozeznávání nesmyslů (např. myš je větší než slon,…), rozlišení, co k sobě patří a co ne, řešení různých situací (co se stane, když nezalijeme květinu,…), vymýšlení rýmů, tvoření jednoduchých říkanek, příběhů,….rozeznávání prvního, následujícího a posledního předmětu v řadě, určování počtu předmětů, porovnávání čeho je méně a čeho více,…
    • trpí-li dítě některou z poruch řeči, je nutné mu zajistit kvalitní logopedickou péči, řídit se radami logopeda a pravidelně provádět nácvik.

 Rozvoj motoriky a sebeobsluhy

  • rozvoj jemné a hrubé motoriky je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní
  • stavění z kostek, modelování, navlékání korálků, cvrkání kuliček, zapínání knoflíků, zavazování tkaniček, vystřihování obrázků, stříhání podle čar, hry se špejlemi, hra ,,Mikádo“, házení a chytání míče,…
  • kreslení začínáme na velké ploše (balicí papír) a ve stoje, postupně formát zmenšujeme a přecházíme do sedu s oporou ruky o stůl.
  • při kreslení, obkreslování a vybarvování je důležitý správný úchop psacího nástroje (tužku držíme 2-3 cm nad jejím hrotem mezi ukazováčkem a palcem a podkládáme ji prostředníčkem, horní konec tužky míří k rameni, na tužku netlačíme).

Literatura pro inspiraci:

Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová: Rozvoj grafomotoriky
Jiřina Bednářová: Mezi námi pastelkami, 1. díl
Jiřina Bednářová: Co si tužky povídaly – Grafomotorická cvičení a rozvoj kresby pro děti od 4 do 6 let, 2. díl

Jiřina Bednářová: Orientace v prostoru a čase pro děti od 4 do 6 let – Kdy to bylo, kde se stalo, medvídě se zatoulalo
Jiřina Bednářová: Orientace v prostoru a v čase pro děti od 5 do 7 let – Kdy to bylo, kde se stalo, medvídě již nebloudilo

Jiřina Bednářová: Rozvoj zrakového vnímání – Jak krtek Barbora uviděl svět, 1. díl, od 3 do 5 let
Jiřina Bednářová: Rozvoj zrakového vnímání – Jak krtek Barbora našel cestu domů, 2. díl, od 4 do 6 let
Jiřina Bednářová: Rozvoj zrakového vnímání – Jak krtek Barbora pomohl objevit poklad, 3 díl, od 5 do 7 let

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění

§ 36 Plnění povinnosti školní docházky

(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.

§ 37 Odklad povinné školní docházky

(1) Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4,  odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.

(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

(4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte a možných způsobech jejího plnění.