Základní škola a Mateřská škola Neplachovice Naši žáci v dobrém rozmaru V barvách duhy Hledání Bludišťáka Základní škola a Mateřská škola Neplachovice Adaptační kurz Posloucháme Sběr vody Bude se testovat Zbarví se? A pod mikroskop

Čarodějnické dovádění ve školní družině

Se dnem 30. dubna se pojí nejedna tradice či pověra. Ta, která se dochovala do dnešních dnů, je „pálení čarodějnic“. Většina dětí vůbec netušila, že se v dřívějších dobách upalovaly ženy, které se z určitých důvodů za čarodějnice považovaly a ne slaměné napodobeniny čarodějnic, jak je tomu dnes.  Děti se zájmem poslouchaly, co upalování předcházelo a podivovaly se nad krutostí dané doby. Povídali jsme si i o tom, že se noci před 1. májem říká také  Filipojakubská či Valpružina noc a vysvětlovali jsme si význam názvů. Společně jsme se však shodli na tom, že si raději ponecháme již do současnosti přenesenou tradici. Pomyslnou vatru vyrobila paní vychovatelka, děti pak ohniště z papučí a papírové čarodějnice a čarodějničky, které byly během reje kolem ohně upáleny J. Aby nám snad nevzplála družinová herna, vymyslely malé čarodějky kouzelné zaříkadlo pro uhašení ohně. Vojta s Frantou zase přišli na to, jak vyčarovat zlato. Recept na jeho výrobu zaznamenali do ručně vyrobené knihy kouzel. To proto, aby byl zachován i pro příští generace. Měli jsme v plánu i výrobu čarodějného lektvaru, ale protože nám počasí ten den nepřálo, dostali jsme se k jeho přípravě až 2. května. O to více jsme si to užili, což je patrné i z fotek. Kupříkladu situace, kdy se Elenka snažila bez popálení dostat do lektvaru kopřivu, byla opravdu úsměvná. Určitě jí k tomu pomohla i slova povzbuzení svých kamarádek: „A když se popálíš, tak to nevadí. Budeš aspoň zdravá“. Dětská fantazie je opravdu bezbřehá, čemuž odpovídalo i složení a názvy jednotlivých lektvarů.  Jejich ochutnávce by se však dobrovolně nepodvolil asi nikdo z nás. Ale pokud by Vámi přece jen cloumala neodolatelná chuť a zvědavost, stavte se. Některé z nich nám ještě zbyly.

Iveta Johnová