Občas je příjemné „hodit se do gala“ a těšit se na kulturní zážitek. Rodinná crazy komedie ze současnosti – Babička drsňačka (podle stejnojmenné knihy D. Walliamse) svým hlubokým podtextem i humorem zaujala naše šesťáky i osmáky. Jeviště se měnilo na londýnské uličky, řeku Temži, kuchyň babičky, chodby Toweru, nemocniční pokoj…. Tam všude hlavní hrdina, 12letý Ben, prožívá svá dobrodružství a postupně mění svůj pohled na svět a nudnou rodinu.
Ben má rodiče posedlé tancem. Každý pátek proto musí jezdit ke své babičce, protože rodiče chodí za zábavou. Ben je z toho otrávený: „S babičkou je děsná nuda! Se všema starýma je nuda. Telka jí nefunguje, pořád chce jenom hrát scrabble a smrdí kapustou!“ Myslí si, že babička je nudná podivínka. Ovšem jen do té doby, než babička začne vyprávět o svém opravdovém životě, který byl plný dobrodružství. Ben netuší, že jeho babička byla kdysi proslulou lupičkou šperků… Víc už neprozradíme. Snad jen to, že je to příběh o předsudcích a toleranci, o překvapivých odhaleních a jedné šíleně troufalé loupeži. Zamysleli jsme se, zasmáli jsme se, i slzičku jsme někteří uronili – rozhodně jsme se nenudili a uvědomili jsme si, že i staří lidé kdysi byli mladí, měli své sny, že i my jednou budeme staří a budeme vděčni za to, když s námi někdo promluví. Krásná byla závěrečná slova anglické královny: „Mladí lidé by měli být k starým laskavější. Mohli byste třeba uvolnit v autobuse sedadlo staršímu člověku. Nabídnout pomoc s nákupem. Zahrát si s námi scrabble. Nebo nám jednou za čas donést sáček mátových pastilek. My staří máme peprmintové bonbóny rádi! A rozhodně nejsme nudní! Třeba vás jednoho dne šokujeme!“ Pak královna s poťouchlým úsměvem zvedla před celým národem sukni a ukázala dlouhé spodní kalhotky s anglickou vlajkou.
Mgr. Renata Schreierová
