Již od začátku školního roku se žáci vyššího stupně těšili na pondělí 23. února, protože věděli, že máme objednánu návštěvu ve Slezském divadle na představení brněnského divadla Radost. Také věděli, že se jedná o uvedení pěti balad z Kytice. Toto dílo je všem žákům dobře známo nejen z Erbenovy básnické sbírky, ale také ze zajímavého a oblíbeného filmového zpracování.
Jak už to bývá, těšení bylo různého druhu. Některé žáky potěšil prostý fakt, že se tento den nebudou moc učit, zkrátka že se „ulijou“ z výuky. Pro mnohé, a to zejména dívky (ale i značné procento chlapců z vyšších ročníků), převažoval příjemný pocit, že se předvedou ve společenském oděvu. A dost bylo i těch, kteří očekávali nový kulturní zážitek.
Podle toho také vypadalo chování dětí v divadle. I přes předchozí poučení byli ti, kteří s napětím sledovali dění na jevišti, často rušeni hemžením a konverzací svých méně ukázněných spolužáků. V následných besedách ve sborovně i ve třídách bylo konstatováno, že představení bylo zajímavě zpracováno, byly oceňovány velmi kvalitní výkony herců, loutkoherců i hudebníků, celkově mělo vystoupení působivou atmosféru. Přitom zazněly názory, že někteří žáci si návštěvu divadla nezaslouží, protože se neumí slušně chovat a ruší ostatní. I přes tento fakt si myslím, že čas od času bychom měli kulturní zážitek dopřát každému. Nejen proto, že je to uvedeno v našem školním vzdělávacím programu, ale také proto, že má určitě praktický dopad na osvojování si kulturního chování. V někom umělecké dílo zanechá hlubokou stopu, v jiném snad alespoň malinký otisk. Doufejme, že každý jedinec v sobě tyto otisky někdy objeví. Vždyť kultura není každodenní potřeba, ale je to jediná věc, čím se člověk liší od jiných živočichů (citát B. Šípka).  Takže příští rok jedeme zas!

Mgr. Blažena Wertichová

Divadlo Radost – Kytice