Pánové Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř mají pravdu, když ve své písničce zpívají:

Neopouštěj staré známé pro nové,
zvláště když jsou momentálně v nouzi.
Možná mají paměť jako slonové,
každé ráno tesknota je vzbouzí.
Neopouštěj staré věci pro nové,
i když barva šediví a prýská,
byly kdysi lesklé, byly chromové,
a teď se jim na smetišti stýská.

Ani prvňáčci naší školy nezapomněli na své kamarády z mateřských škol. Od dubna do června jsme si udělali čas na návštěvu dětiček, malých kamarádů, sourozenců a paních učitelek.
Vše začalo už 17. března, kdy naše třída přivítala sedm nejstarších předškoláčků z MŠ Holasovice s paní ředitelkou Ludmilou Kavanovou. Oliver, Šimon, Berenika, Vaneska, Amálka, Péťa a Editka si mohli vyzkoušet, jak se sedí ve školní lavici a prvňáčci jim ochotně ukazovali své pomůcky, pouzdra, aktovky, učebnice i sešity, žákovskou knížku i svačinku. Dětičky pak s námi statečně přečkaly i divokou velkou přestávku a odnesly si spoustu zážitků a zkušeností. My jsme MŠ Holasovice navštívili 30. dubna a pohráli si s kamarády nejen v jejich krásných prostorách školičky, ale také na zahradě.
26. květen patřil návštěvě kamarádů v MŠ Neplachovice. Přivítali nás zelení mužíčkové. Nevěříte? Tak to jste ještě asi neviděli parádní vodnické vystoupení s názvem Vodníci a podvodníci, bzum, bzum, brekeke. Básničky, písničky i taneček zvládli na jedničku. To byl aplaus! Jako správní školáci jsme se nenechali zahanbit a na oplátku zazpívali píseň „Co je to škola“. Vrátili jsme se zase o rok nazpět a usedli k oblíbeným hrám a hračkám. Spokojenost na všech stranách.
Ráno 15. června lilo jako z konve. Ale ani dešťové kapky nás neodradily od dobrodružné cesty do Loděnice. Těšili jsme se na návštěvu poslední školky. Oblékli jsme si pláštěnky, vytáhli deštníky a obuli holínky, které se hodily při zpáteční cestě pěšky. Dopoledním školním autobusem utekla jízda rychle. Ve školce na nás čekalo překvapení v podobě hrané pohádky O Sněhurce. Ta byla krásná a trpaslíčci roztomilí. Děti pro nás připravily vynikající čoko-jednohubky, které zmizely během pár minut v hladových bříškách. Bezva zážitkem byl společný zumba-taneček. Na oplátku jsme dětem zazpívali veselou písničku Pribináčka, zarecitovali báseň Abeceda a zatančili Taneček pirátů. Poté jsme zasedli k oblíbeným hrám. V naší třídě je původně z MŠ Loděnice nejvíc školáků, ti věděli hned, ve které skříňce a jakém šuplíku najít potřebné hračky. Jakoby to bylo včera, kdy byli malými předškoláčky. „Ti ale vyrostli! A jak jsou šikovní! A jak samostatní…,“ ozývaly se hodnotící hlasy učitelek. Děkujeme dětem za úžasné setkání ve všech školkách i báječným učitelkám, protože paní učitelky ze školky – určitě se shodneme – jsou ty nejhodnější!

Neopouštěj staré známé pro nové,
nebuď na ně zčistajasna drzý,
možná mají paměť jako slonové,
možná je to nadosmrti mrzí.

Mgr. Martina Mrkvanová