Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný… O velikonočním pondělí takto většinou začínají koledníci svou šmigrustovou, kyčkovací  či mrskutovou, to podle oblasti, výpravu za děvčaty, aby je vyšlehali. Tomu však předchází předvelikonoční neboli Pašijový týden. O tom, jak jej prožívali naši předkové a co se z tehdejších tradic dochovalo i pro další generace, jsme si povídali ve školní družině.  Jidáše, beránka ani mazanec jsme sice nepekli, zato jsme si vyrobili spoustu krásných jarních a velikonočních dekorací. Děti asi nejvíce zaujala výsadba osení, následné zalévání, každodenní pozorování a konečně i rozzářené oči provázející větu:  „Paní vychovatelko, mi už to leze.“ Některé květináčky s osením se díky šikovným ručičkám dětí proměnily v zajíčky , jiným se zase do osení zatoulala kuřátka. A jak jinak, než kyčkováním a voňavkováním, jsme předvelikonoční týden zakončili i ve školní družině. Příští rok máme v plánu naučit se společně plést tatar, pomlázku.

Iveta Johnová