Dobrodružství v Africe aneb škola v přírodě

V pondělí 13. května bylo před školou rušno. Důvodem byl odjezd naší první výpravy za zážitky, na které se ostřílení druháčci už nesmírně těšili. Prvňáčci plni očekávání za cestou do neznáma se statečně rozloučili se svými rodiči a vydali se společně vstříc za dobrodružstvím. Při příjezdu k Penzionu Maya už na nás čekali vedoucí, se kterými jsme se velmi rychle spřátelili. Společně jsme se pak vydali prozkoumávat okolí. Během ubytování byla nejtěžší část vynést kufry do svých pokojů. Všichni jsme se s tím, za pomoci pedagogů a vedoucích, statečně poprali. Po obědě už následovala první část motivace, tentokrát nás provázel film Madagaskar II. Lev Alex, zebra Marty, žirafí samec Melman a hrošice Glorie se rozhodli opustit Madagaskar a vrátit se zpět do své zoo v New Yorku. Jenže ztroskotali v africké rezervaci, kde všichni naši hrdinové našli svůj původ. Pomohli jsme Melmenovi, aby dokázal vyjádřit své city k hrošici Glorii, což nebylo vůbec jednoduché, protože se na scéně objevil hroch Moto Moto. Melmena jsme podporovali v jeho péči o ostatní zvířata. I přestože jsme věděli, že jeho schopnosti pramení především z jeho hypochondrie, kterou nám již předvedl v New Yorské zoo. Museli jsme vynaložit skutečně velké úsilí, abychom ho přesvědčili, že netrpí žádnou vážnou nemocí a vykopaná jáma je zcela zbytečná. Museli jsme se zapojit i do usmíření Alexe a jeho kamaráda Martyho, ten se na něho zlobil, protože ho ve stádu zeber nepoznal. S Alexem jsme prožili jeho potupnou prohru se silnějším lvem, a i když jsme nesouhlasili s intrikami lva Makunga, opustili jsme rezervaci společně s Alexem a vydali se hledat důvod, proč napajedlo vyschlo. Sice nám naši cestu ztížili turisti, kteří Alexe zajali, ale i přes tyhle nástrahy jsme to nevzdali, a nakonec se do rezervace vrátili jako hrdinové. Podařilo se nám společně s tučňáky opravit letadlo, které se tak mohlo opět vydat na svou cestu. I když naši hrdinové se rozhodli zůstat v rezervaci. Po celou dobu dobrodružství v Africe jsme sbírali cenné bodíky ve svých družinkách, ale závěrečné vyhodnocení vlastně ani nikoho moc nezajímalo, protože mnohem důležitější jsou pocity a vzpomínky, které si přivážíme do svých domovů. Již teď se těšíme na naše další společné zážitky a třeba na další putování s oblíbenými hrdiny z Madagaskaru. Tak zase za rok!

                       Paní učitelky z 1. stupně, prvňáčci a druháčci