Věděli jste, že v Ostravě fárali horníci až do hloubky přes 800 metrů a někdy museli jít štolami skoro celou hodinu, než se dostali k místům, kde se těžilo uhlí? Tyto a mnoho dalších zajímavých informací se dozvěděli žáci VIII. A na svém školním výletě, který jsme letos koncipovali jako získání zkušeností s jedním z pomalu zapomínaných odvětví lidské činnosti. Na vrchu Landek v ostravské čtvrti Petřkovice jsme prošli zdejší muzeum, které vzniklo po té, co zde bylo uhlí vytěženo. Žáci zkrášleni o slušivé ochranné helmy sfárali do hloubky 8 metrů, kde postupně procházeli štolou, která nabízela pro některé z nich tísnivý zážitek nedostatku místa doplněného o mihotavý svit žárovek. Náš průvodce, bývalý horník Mirek, nádhernou ostravštinou vytahoval historky ze své více než třicetileté praxe jako králíky z klobouku. „Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly,“ se najednou rozléhalo štolou jako husitský hymnus a já viděl překvapené dojetí v očích našeho průvodce. To si jen žáci  pro něj připravili překvapení, a to když začali recitovat známou báseň Petra Bezruče Ostrava. Musím přiznat, že jsem se cítil pyšný, jak žáci dokázali souznít s pocity, které v nich toto netypické prostředí vyvolalo. To jsou ty chvíle, kdy máte pocit, že ta každodenní práce ve škole má smysl a udělá radost v životě muže, který s šachtou spojil svůj život. Paní učitelka Schreierová zaslouží velkou pochvalu za to, jakou reklamu naší žáci neplachovické škole zařídili.
Po těchto krásných chvílích jsme se tramvají přemístili do oblasti Dolních Vítkovic, kde si žáci zařádili v místním zábavném centru HopJump. Ve spleti trampolín, skluzavek, lezeckých stěn a opičích drah jsme strávili jednu hodinu, která prověřila fyzickou kondici naší mládeže. No a po krátké návštěvě centra Karolina byl čas vrátit se opět na tramvaj a nechat se co nejrychleji přemístit na vlakové nádraží ve Svinově, protože se nachýlil čas na cestu domů. Návrat byl trochu poznamenán problémy se zpožděním spojů, ale i díky zážitku z muzea musím prohlásit, že se výlet vydařil. A také díky tomu, jak popisuje tuto oblast v jedné ze svých písní Jarek Nohavica. Proč je Ostrava tak speciálním místem? „Bo Ostrava je region razovity.“

Mgr. Radek Hulva