Mnohé v našem životě považujeme za samozřejmé. Nemusí tomu tak vždy být. Někdy neuškodí zpomalit a zamyslet se. Žáci pátého ročníku se v letošním školním roce pozastavili nad významem slova domov. Co je to? Snad totéž co dům? Rozhodně ne. Tato zdánlivě jednoduchá otázka jim otevřela spoustu cest, kterými je možné se při pátrání po podstatě tohoto pojmu vydat. Proto se rozhodli v rámci mezipředmětových vztahů zapojit do celoročního projektu Domov – místo, kde žiji. Během prvních šesti týdnů jeho trvání již stihli prozkoumat tento pojem nejen z hlediska jazykovědného, ale například i vlastivědného. Studovali totiž plány své obce. Kde přesně leží? S kým sousedí? Co je to ta místní část? Otázky nebraly konce. Ve skupinách sepisovali seznam služeb, které jejich bydliště poskytuje, a sami byli překvapeni, že jich není zrovna málo. O to více byla zaskočena paní učitelka, které se tento zdánlivě nenápadný úkol změnil pod rukama v žákovský souboj o nejakčnější místo k bydlení. Proč ne? Stále platí – škola hrou! Zjištěné informace žáci zaznamenávali do plánu obce pomocí mapových značek. Svou práci pak završili kresbou obecního znaku. I když završili – to je poněkud nepřesné vyjádření. Téma není zdaleka vyčerpáno, spousta úkolů na žáky čeká. Oni se do ní však vrhají po hlavě. Aby ne. Vždyť, jak sami při společné diskuzi v kruhu opakovaně zmiňují, jde o to nejdůležitější, co člověk může mít.

Mgr. Ludmila Volná