„ Sněhuláček panáček, na hlavě má plecháček. Místo očí uhlíky a až dolů knoflíky. Chodí, chodí bos, z mrkvičky má nos.“ A my dodáváme, že není sněhulák jako sněhulák. Když na začátku školního roku paní vychovatelky plánovaly, co bychom mohli v jednotlivých měsících dělat, nenapadlo je, že budeme v zimě místo sáňkování a stavění sněhuláků pozorovat v přírodě kvetoucí sedmikrásky či sněženky. Sníh byl tedy v lednu v nedohlednu a s ním i zmíněné zimní radovánky. Ale když to nešlo ze sněhu, zkusili jsme tvořit sněhuláky v teple školní družiny třeba z papíru, skleniček, kyblíků, polystyrenu, ruliček… Použili jsme různé výtvarné a kreativní techniky i různé pomůcky. Sami jsme pak byli překvapeni, kolik sněhuláků a sněhuláčků se nám podařilo „postavit“. Některými z nich jsme následně vyzdobili vestibul školy a školní jídelnu. Snad se nám tak podařilo navodit zimní atmosféru i ostatním.

Iveta  Johnová